7. Pozlovských mládenců

Pozlovských mládencú

Pozlovských mládencú, dvanáct pod řičicu, nechali si dělat na chóře lavicu.

Na chóře lavicu, by v ní sedávali a z pozlovských panen, formu vybírali.

Synečku nosatý, nevysmívaj sa ty, z chudobnéj cérečky sám nejsi bohatý.

Syneček si myslí, že já ho chtět budu, takovú onucu do krbca obuju.

Syneček si myslí, že já ho mám ráda, já sa mu vysměju, spúpja mu za záda.